28. května 2010 13:37
NEW ORLEANS (ČTK) - Z poškozeného vrtu v Mexickém zálivu přestala unikat ropa. Během dalších 12 až 18 hodin se ukáže, jestli byl vrt uzavřen nastálo. Velitel americké pobřežní stráže Thad Allen to dnes řekl v pořadu stanice ABC. O ucpání ventilu vrtu speciálním bahnem se od středy snaží společnost BP. Agentura DPA citovala šéfa BP Tonyho Haywarda, podle něhož z vrtu ropa sice uniká, ale pouze v minimálním množství. "Podařilo se jim zastavit únik uhlovodíků z vrtu," řekl Allen. "Myslím, že hlavní výzvou dnes bude, aby se bahno udrželo nad uhlovodíky a aby se snížil tlak tak, aby tam mohli dát poklop z betonu," dodal. Ropa je tvořená směsí plynných, těkavých a rozpuštěných tuhých uhlovodíků a dalšími příměsemi. Hayward řekl televizi ABC, že práce na uzavření vrtu "jde velmi dobře podle plánu". Podle něj se do systému nyní pumpují vedle bahna i odpadové materiály. Podle DPA uvedl, že únik látek, který je stále vidět v přímém přenosu z poškozeného vrtu, tvoří převážně napumpované bahno. Americká média také poznamenávají, že Hayward poprvé označil dopady úniku ropy za "ekologickou katastrofu". Podle informací odborníků z americké geologické služby USGS zveřejněných ve čtvrtek unikaly z poškozeného vrtu do moře denně tři miliony litrů ropy. Společnost BP uváděla hodnotu téměř čtyřikrát nižší, a sice 800.000 litrů. Louisianu, jejíž pobřeží ropa poškodila, dnes navštíví americký prezident Barack Obama. Ten ve čtvrtek na tiskové konferenci uvedl, že přijímá přímou odpovědnost za vyřešení krizové situace.
Ekologickou katastrofu způsobil výbuch plošiny Deepwater Horizon
koncem dubna. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 27. května 2010 13:00
PRAHA (ČTK) - Lídr zelených v Ústeckém kraji Martin Bursík dnes vyzval ekologické aktivisty, aby zvážili další spory o dostavbu dálnice mezi Lovosicemi a Řehlovicemi. Jde už podle něj pouze o papírovou válku, od rozhodnutí, které padlo v roce 2005 už trasu změnit nelze, konstatoval. Výhrady má nicméně k práci na projektu, stavaři podle něj nedůsledně dodržují podmínky dané ministerstvem. Tvrdí, že zdržení stavby leží na bedrech politiků z dob vlád ČSSD, kteří otáleli s vydáním výjimky z ochranných podmínek CHKO České středohoří. Reaguje tak podle svých slov na předsedu ČSSD Jiřího Paroubka, který na Ústecku, kde také kandiduje, říká, že za prodlužování dostavby může Bursík. Proti vedení trasy D8 přes chráněnou krajinnou oblast České středohoří se na podzim roku 1998 postavilo ministerstvo životního prostředí vedené Milošem Kužvartem (ČSSD), úseku odmítlo udělit výjimku ze zákona o ochraně životního prostředí s tím, že nejde o stavbu ve veřejném zájmu. O dva měsíce později Kužvart rozhodnutí zrušil a dal ho přepracovat. Později výjimku vydal a rozhodnutí podmínil splněním tří desítek podmínek směřujících k ochraně krajinného rázu a přírody. Nyní na dostavbu dálnice D8 přes České středohoří potřebuje Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) minimálně 30 měsíců za předpokladu, že bude mít k dispozici všechna potřebná povolení. Některá mu stále ale chybí. Povolení scházejí na 4730 metrů z 16 413 metrů trasy, která je posledním nedostavěným úsekem dálnice D8. Původní termín dostavby byl konec letošního roku. Stavbě brání odvolání ekologických organizací, především Dětí Země, proti stavebním povolením a výjimkám ze zákona o ochraně přírody. ŘSD je mělo, ale ekologové se proti nim odvolali. Dokud je ŘSD mít nebude, nesmí na některých úsecích stavět. Tam, kde povolení má, stavba stále pokračuje. Klíčové stavební povolení na křižovatku u Řehlovic na Ústecku, kde se má stavěný úsek napojit na dálnici směrem na Německo. ŘSD ho stále nemá. Stavba křižovatky prý bude trvat 30 měsíců. Ústecký kraj a místní samosprávy se nyní snaží vyvíjet tlak, aby byla povolení co nejrychleji vydána. Kvůli nedostavěné dálnici se komplikuje doprava na objízdných úsecích, hlavně mezi Ústím nad Labem a Lovosicemi. Silnice je místem častých nehod.
Na posledním úseku dálnice D8 budou stát tři mimoúrovňové křižovatky,
dva tunely a 29 mostů. Náklady na výstavbu mají být podle původního
plánu asi 11,7 miliardy korun. Stavbu realizuje sdružení firem kde
dominují společnosti Eurovia a Metrostav. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________ REJKJAVÍK (TASR) - Islandská sopka Eyjafjallajökull zmenila počas posledných dvoch dní obsah hmoty, ktorú chrlí na zemský povrch. Podľa očitých svedkov vulkán v pondelok "vypľúval také veľké kusy skál ako je osobné auto". Súčasne ďalej chrlil tmavý popolček do atmosféry. Obyvatelia južného Islandu hovorili o padajúcom popolčeku pripomínajúcom hrubozrnný piesok. Geofyzička Bryndis Brandsdottir z univerzity v Rejkjavíku dnes povedala, že "teraz môžeme len dúfať, že sopka prestane chrliť popolček". Aj keď intenzita jej aktivity pomaly klesala, koniec erupcií je ešte v nedohľadne, najmä po tom, čo v pondelok sa zase zintenzívnila. Vedkyňa ďalej uviedla, že pozorované otrasy zeme v oblasti sopky bezprostredne súvisia s jej erupciami. Ich pôvod by mal byť preto v hornej časti magmovej komory pod sopkou. Zosuv skál, ku ktorému došlo v noci nadnes na jednom z Westmannských ostrovov a ktorý podľa rybárov úplne zmenil formu len 32 metrov veľkého ostrova Bjarnarey, nemá nič spoločné s vulkánom ani s otrasmi zeme okolo neho. Podľa fyzičky je to skôr dôsledok sezónneho topenia ľadu a snehu. Eyjafjallajökull je čosi vyše 1,5 kilometra vysoká sopka neďaleko južného pobrežia Islandu, ktorú pokrýva ľadová čiapočka. Kráter sopky má v priemere takmer štyri kilometre. Vybuchla 20. marca a popol, ktorý vychrlila, spôsobil obmedzenia leteckej dopravy v Európe. Predtým vybuchla v roku 1821 a jej aktivita trvala do roku 1823. Zdroj: APA |